Kam to padne?

Co se stane, když bude pokračovat úvěrová expanze? Mnoho autorů upozorňuje na hrozbu hyper-inflace, která je z minulosti velmi dobře známa a v mnoha zemích také obávána. Inflace zvýhodňuje dlužníky na úkor věřitelů. Dle mého soudu je umělá část inflace morálně neospravedlnitelná mimo jiné právě tím, že odměňuje zadlužené (často nezodpovědné) chování a trestá lidi, kteří se snaží spořit. V extrémním případě dochází ke smazání veškerých dluhů - vlivem umělé inflace navíc došlo k obrovské redistribuci majetku směrem k lidem, kteří mají nejblíže ke garantovi daného platidla. Především je pro mě však umělá inflace určitým symbolem zla, neboť jejím prostřednictvím je realizována implicitní krádež. Riziko hyper-inflace je způsobeno vynucováním zákonného platidla a zakazováním alternativních měn, čímž jsou znemožněny tržní reakce na tyto hrozby.

O čem se však už tolik nemluví ani nepíše je opačný scénář, deflace. Ekonomové často poukazují na to, že při pokroku je deflace přirozená. Přirozená je však pouze, pokud není v režii bankéřů daných vynucovaných peněz. Pokud je vyvolána uměle, může představovat ohromné nebezpečí, které zatím lidstvo snad ani nezná. Jelikož je agregátní dluh principiálně v každém okamžiku nesplatitelný, v případě důsledného vymáhání dluhů, si mohou věřitelé neomezeně diktovat podmínky původně obvykle dobrovolného kontraktu. Dokud dluh nebude odpuštěn,[1] zůstávají věřitelé v této neomezené pozici. Zde mě napadá analogie se stolní hrou Dostihy.[2] Dostanete-li se v této hře do vedoucí pozice, kdy vlastníte například většinu relevantních stájí, postupně získáváte také finanční převahu, až s vámi nikdo nechce hrát - vzdávají se. Hrát ve vedoucí pozici může být však zábavné a tak jste ochotni snižovat zadlužení protivníků, prodlužovat dobu splatnosti dluhů apod., jenom abyste si udrželi poddané. Možná takovou zkušenost nemáte a moje zákeřnost je výjimečná. Nicméně si myslím, že mezi bankéři a jinými věřiteli se najde dostatek zákeřných a moci-chtivých lidí. Ostatně teoreticky stačí jeden, a kde jinde by se takoví lidé koncentrovali.[3] Polevování ve vymáhání dluhů bývá označováno pojmem forbearance, což lze volně přeložit jako shovívavost. Cílem opět není nějaká forma dobro-srdečnosti, ale pouze nutnost zabránění nějaké formě vzpoury a udržení si svých otroků. Tento scénář je aktuální vzhledem k velmi pokročilé fázi úvěrové expanze. V systému nekrytých peněz však může být vyvolána kdykoliv prudkým navýšením hlavní úrokové sazby centrální banky.

Jsem celkem zásadový člověk a věřím, že by se dluhy měly splácet. V případě falešných peněz si to však nemyslím. V každém případě lidem v této oblasti hrozí dvě rizika: 1) měna bude znehodnocena a ztratí veškeré peněžní úspory a také dluhy, nebo 2) budou v určité míře zadlužení lidé zotročeni. Především riziko-averzním jedincům doporučuji vyhnout se dluhům, nebo si alespoň moudře vybrat svého otrokáře.

________________

[1] Splacen být nemůže

[2] Česká verze stolní hry Monopoly

[3] Samotná existence vynucovaných peněz je důkazem existence takových lidí “na svém místě”

Článek vyšel původně na osobním blogu: hynjin.blogspot.com